REFLEXNÍ TERAPIE

Reflexní terapie vznikla cca před 5 000 lety ve východní Asii a je stále považována za jednu z nejúčinnějších metod alternativní medicíny. Pracuje se skutečností, že všechny orgány nebo části těla mají své reflexní místo na chodidlech. Dysfunkce orgánu se okamžitě projeví bolestivou reflexní ploškou na kůži a naopak. Jakmile dysfunkce zmizí, přestane bolet i jeho reflexní místo. Stimulace je prováděna přítlakem bříška palce na reflexní plošku. Reflexní terapie je komplexní metodou, která zahrnuje harmonizaci vnitřních orgánů, uvolnění páteře, srovnání celkové disbalance těla a zároveň pracuje s psychikou a emocionalitou člověka.

POSTUPY DIAGNOSTICKÉ/TERAPEUTICKÉ HODINY

reflexní diagnostika/terapie (zahrnuje kromě stimulace reflexních plošek na noze i nepřímé uvolnění krční páteře)

přímé uvolnění krční páteře (měkká reponace svalů okolo krční páteře)

postupy na lůžku (uvolnění lopatek, kostrče, technologie „kratší nohy“)

V diagnostice i terapii se využívá čínský pentagram a vtahy, které z něho vyplývají. Následně je doporučena osvědčená fytoterapie (bylinná léčba).

PRO KOHO JE REFLEXNÍ TERAPIE URČENA

Reflexní terapie je vhodná pro všechny věkové kategorie – děti, seniory i těhotné ženy. Je vynikající nejen jako prevence, ale také pomoc při akutních i chronických onemocněních, jako například časté rýmy, bolesti zad a kloubů, migrény, alergie, gynekologické potíže, zažívací potíže a další.

KDY SE NESMÍ REFLEXNÍ TERAPIE POUŽÍVAT

Reflexní terapie se nesmí použít pouze v jednom případě, a to po transplantaci orgánů. Svým působením by mohla aktivovat imunitní reakce organismu, které by zkomplikovaly přijetí transplantovaného orgánu.